A někdy si přeju ,aby to zas bylo jako dřív
A vzpomínám na dobu, kdy jsem to neslyšel tak dřít
A teď jsi pryč a já pořád čekám
A občas vytočím tvý číslo a mizíme někam
Kam jsem lítávali spolu

A vidím tvoji story ,ale příběh tvůj už trochu míň
A to co tady vidím teď je jen poloprázdná skříň
A všechno odnesl čas jako divoká řeka
Postel neustlaná na jinou teď čeká
Tam kde jsi lehávala ty

Byla jsi pryč celou noc
A já už skoro nevim jak vypadáš
Pamatuju, že jsi krásná
Ale teď jsi jinde než jsem já
Oni vědí že jsi krásná
A vůbec nevědí kdo jsem já
Obloha je teď už jasná
Je ráno ležím tu a nevim kde tě mám

Někdy si přeju aby to zas bylo jako dřív
A ty víš, že už to tak nemůže dál být
A proto snažím se jak blázen dostat ven z bytu
Já vím že to dotáhnem jen potřebujem realitu
Jinak než, že budem dělat, že se neznáme

Vidím tvoji story, ale příběh tvůj už trochu míň
Opravdu bych si přál mít tvoje sebevědomí
Vždycky si byla šťastná sama
A vlastně nevím proč mezi náma
Začlo hřát na-ás něco víc

Stále se to snažit
Si spolu žít