[Verse 1]
Uvíz jsem na stromě na větvi jak pračlověk
Už skoro celej den tu čekám, až pude kolem mě
Nevím, co je zač, prostě jsme se jednoho dne octli sami dva na tomhle ostrově
A vod tý chvíle jdeme po sobě
Byla to nenávist na první pohled
Zrychlenej dech, tep, těkavej rozhled
Vycukaný jak poslední vagon skáčem po všem co se pohne
S flintou na verandě paranoiu krmíme
Jó jó jó takhle se tu lovíme
Jak dlouho už sami nevíme
Pasti klademe
Všude kolem už jich je tolik, že se často sami chytíme do nesnází
Každej schytá to, jak si to hází
Napětí neustálý zanechává jizvy v tváři
Nonstop na stráži a furt nám nedochází
Že nic nevysílí tolik jako boj, kterej nepřichází

[Hook]
Nejde o tebe, o něj ani o mě
Vlastně jde o nás
Velký finále je neustále blízko
Pro každýho máme v srdci prázdný místo
Tvůj boj, jak zaplníš ho
Nejde o tebe, o něj ani o mě
Vlastně jde o nás
Velký finále je neustále blízko
Pro každýho máme v srdci prázdný místo
Tvůj boj, jak zaplníš ho
[Verse 2]
Jenže co když ho napadlo to samý
A čeká jenom o pár stromů dál
Pro všechny ty stromy přestává bejt vidět les
Proto jsem radši slez jak nehet, konec manikúry
Je načase zarejt se mu do prdele
Tohle místo už beztak děsí mě a dusí, prostě už musím ven
Můj nepřítel je to jediný, co mi stojí v cestě, konec honu
Uvidí se, kdo komu zatáhne za oponu
A a a když vtom cosi náhle pohnulo se támhle ve vysoký trávě
Skvěle, tu ho máme
Už se blíží, napětí sílí
Slyším svoji vlastní krev proudit skrz žíly
Naběhnul si, nadběhnu mu kolem pole
A zamířím tam, kde slyším šustit trávu
Hrot šípu směřuje k místu, kde tuším hlavu
Je to tu, tak dlouho jsem o tom moh jen snít
A teď to udělám
Nechám ho zas jít tak jako on mě i já jeho už tolikrát dřív
Protože když to jediný, co máme, je právě tahle chvíle
Pokaždý se znova radši ušetříme
Nemůže bejt sranda, když ji nemáme s kým sdílet

[Hook]