[Verse 1]
Můj vlastní stín se přede mnou plazí
Jako když mě prosí ať ho nechám žít
Chápu ho chce čas
Má ho totiž přesně tolik
Na kolik mě se bude chtít ještě dneska v noci chodit
Tam a sem, pod lampama, městem
Říkám mu, klid
Kroužit kolem mě bude ještě pár hodin
Věřím, páč nevim
Jestli mě mezitím zubatá nedohoní,vím o ní
A ona to ví
Ale taky vím, že jí nevoní namáhat se nad rámec svých povinností kvůli nějakýmu zevlovi
Je vlastně stoik, má jiný věci na práci než škodit
A stíny nejsou jenom nějakej kus špíny
Kterej si oklepeš z nohy
Když je vezmeš na světlo, budou ti co chvíli stínit na cokoli
Tak dlouho budeš mít strach z vody
Dokud tě z ní nebudou jednou lovit
Ignoruj auta, jestli se chceš nechat srazit
I když dostávat se do stavů, jaký mě baví
Je čím dál tím víc drahý
Nesmím se zavřít do svý hlavy
Proto vrhám stíny pochybností na všechny mý stavy
Chci se jich zbavit
[Chorus]
Novej den, starý stíny
Kam nemůže světlo, můžou rýmy
Snažím se chránit barvy, i když postupně sám blednu
Moje stíny mi zmizej z očí teprv cestou ke světlu

Novej den, starý stíny
Kam nemůže světlo, můžou rýmy
Snažím se chránit barvy i když postupně sám blednu
Moje stíny mi zmizej z očí teprv cestou ke světlu

[Verse 2]
Došlo mi, že musím mít pořád na očích svoje démony
Jestli jim chci zabránit mě zaskočit
V celý mojí bezmoci, protože vidět
Znamená se vyhnout známý chybě
Když se mihne
Příležitost něco zpackat
Po který bych skákal ihned
Ulož si mě klidně
Stejně mě neprozvoníš před tím, než si pro mě přijdeš
Každej má svůj vesmír, ve kterým je pořád vítěz
Svoje vnitřní dítě ale neopustí tě vědomí
Že o to všechno jednou dost možná na pořád přijdeš
Pravdy hluboký jsou iluzí jak stíny v očích
Těla jsou jenom stínem duší
Proto je důležitý teď a tady
Co není stínovaný bejvá totiž plochý
[Chorus]
Novej den, starý stíny
Kam nemůže světlo, můžou rýmy
Snažím se chránit barvy i když postupně sám blednu
Moje stíny mi zmizej z očí teprv cestou ke světlu