[Text: "Hnědá"]

[Verse 1: Kato]
Chata s krbem, deštivej duben
Stará skříň, novej lak, parkety, obejvák
Marně se na mě budou dobejvat
Tady se můžu ulejvat
Uprostřed lesů, mimo mapu
Mezi vrzajícími trámy v kořenech časů
Pryč od kvapu, parohy na stěně
Deska praská jako dřevěná basa, košík na štěně
Je jako kůra borovic, rány oken Vršovic
Je všude kolem, ale tváří se jakoby nic
Je to podzim, obchod s kořením, čokoláda
Pro některé příliš silná káva
A pak když hrabe listí, člověk mnohdy zjistí
Že je kolem mnohem víc jí a i mnohem víc v ní
Je to na ní, může bejt kdekoli
Určitě je i teď v tomhle pokoji

[Verse 2: Kato]
Tam dole v zemi, kde i stromy maj svý kořeny
Z hlíny připravím jí jednou postel i s nebesy
Přes veškerej odpor, každej výboj uzemní
Čas jako tlapa medvědí, dřevěný hodiny
Kukačky co nikdy nespí, hledám štěstí, hřiby v listí
A to může bejt pěkně hořký
Jak jeden nejednou najednou zjistí
Když zfoukne prach z truhly na půdě
Neboj se kostlivce, děláš jako bys ho neznal
Pusť do svýho světa trochu světla
Není to depka, né, ne pane, je to jen tak
Všechno stárne, papír slábne, slova ale ne
Každej je z toho po svým na větvi jak šiška
Když si ulítnu mohla by mi přistát
Když to má význam tak to dám i kdyžbych měl šišlat