[Intro]
Sbohem, sbohem hlupci z rozumu předstírající vášně starých časů
Klobouk si podržim zpod něj můžu říkat krásné nesmysly, aniž má slova mohou způsobit nevoli

[Verse 1]
Stačilo by lusknout prsty a praskly by lustry
Jdu kam, nevim, ale jdu sám a nedusám
Jdu tam, ani nedutám
Jen tak si vylézt na vyhlídku v klídku-lýtko-klídku
Mlčeti zlato, přitom spousta z nás chce bídu
Ticho léčí, některé však děsí
Ve snaze zabránit mu namelou spoustu zbytečnejch věcí
Bez obsahu se totiž slova špatně lepí do souvětí
A pak to končí debatama vo počasí
Neshody často za řeč nestojí, ona za nima vždycky
Sice je to asi lidský, ale představ si ten klid
Ticho takový, že bys slyšel ptáky stát
Myšlenky všech kolem teďka hučej jako vodopád
Jako bys přes palubu spad
Oceánem bla bla bla se marně snažíš na psech doplavat
Akorát že je to bezbřehý, budeš se muset vykoupat
Plnit čas prázdnejma slovama, jen aby řeč nestála
Nech daleko za náma, pojďme si o tom spolu pomlčet

[Refrain]
Pojďme si o tom spolu pomlčet
Pojďme si o tom spolu pomlčet
Pojďme si o tom spolu pomlčet
[Verse 2]
Neříkám nic, neni co dodat když hraje muzika
More znát rozdíl mezi mlčet a nic neříkat
Znamená umět v pravej čas držet hubu
Na chvíli sleduj mraky, hvězdy nebo svůj kus zdi
Nech myšlenky rozrůst se jak větve
Nebo nech promluvit čin, von si řekne
Někdy nezmůžou nic, jindy nestačej slova
Anebo je jich škoda
Když se sejdou dva, pořád to neni důvod konverzovat
Neni to ani o spřízněnejch duších
Prostě nemusíš, když nevíš nebo neni coby
Nevěřim na trapný ticho
Kvalitní mlkot se vyrovná těm nejlepším básním
Lidi se kterýma se dobře mlčí jsou krásný
Protože co má mít cenu, musí bejt vzácný

[Refrain]
Pojďme si o tom spolu pomlčet
Pojďme si o tom spolu pomlčet
Pojďme si o tom spolu pomlčet