[Verse 1]
Náhlej poryv větru
Navál hromadu listí zpátky na cestu k metru
Ještě je ale moc brzo na vození zmetků
A tak jdu po svejch, už co jsem opustil CPZ
Byl jsem dělat dřepy nahej, abych nepašoval pravdu v zadku
Nevidim jim do hlavy
Stejně tak ale ani důkazy o přítomnosti mozku
Bůhví co jim lejou do palice
Že když zjistěj, že si měl brko natáhnou si gumový rukavice
Ponížit, ochočit, tak to má zákon rád
Nemusíš se bát, už je to dávno policejní stát
Duch zákona je po smrti, nahradila ho litera
Jestli už je zločin i svoboda, tak jsem asi mizera
Všude maj kamery, jsme nahraný
Když se jim to náhodou nehodí, tak jsou všechny vybitý
Vymytý mozky ale nejsou čistý svědomí

[Chorus]
Hej, na některý věci jsem vážně už moc starej
A vždycky jsem byl už jako malej
Na některý věci jsem vážně už moc starej
A vždycky jsem byl takhle malej

[Verse 2]
V 21. století skáčem pro domov a živobytí jak si písknou
Nečekej punčochu na ksichtu, skutečný zlo chodí v obleku
Ulice nejsou to, co vidí kriminálka
Tam venku to není jen dobro versus zlo a už vůbec ne ta jejich válka
U kormidla psychopat s názorama, který jsou fakt velká dálka
Do mrtvoly extra dávka, nekonečná zastávka
Dochází munice, mířiš na Hrad? Fakt? Byl jsem tam a nebrat
Maj tam jenom devět přikázání, protože nepokradeš někdo ukrad
Museli by jít příkladem, aby jim někdo řikal pane
Jak si můžou myslet, že si bez nich neutřeme zadek?
Spadli do pytle s řídičem odtahovky a nebo revizorem
Děkovat za jejich práci jim totiž asi dvakrát nebudem
Jak trávěj volný dny? Maj taký nějaký sny?
Dokážou někdy pochopit, že jsou jako my?
[Chorus]
Hej, na některý věci jsem vážně už moc starej
A vždycky jsem byl už jako malej
Na některý věci jsem vážně už moc starej
A vždycky jsem byl takhle malej