Odmalička nosil v malíčku značky
Čísla strojů celé čtvrti, poznával je podle chodu
Historie závodů choval v duši jako lásku nebo smrt
Plakal že musil na sedlařinu
Ale nezlomná matka nepovolila:
„Chceš někoho doživotně zmrzačit
Sám odejít s hlavou zvlášť?“
Slýchával k snídani obědu večeři
Až hřebíky v ústech přestaly bodat
Kůže zpřívětila tráva zachutnala
Po vojně vytáhl matku znovu na terén tajnou
Vkladní knížkou — neslevila slovo:
„Vyber, buď motorku, nebo mámu
Zatlouct skobu s provazem dokážu!“
Pak spadla z nebe válka
Peníze zhltla mouka mýdlo pár košil nový gauč
Jen prospekty výstřižky příručky rostly
Sladký ideál dvouválce speciál
Učinil z morku olej z krve benzin
Z kostí trubky z pleti smalt
Z rukou řídítka z nohou gumy
Z prsou nádrž z vnitřností kardan písty
Z vlasů dráty z očí reflektory
Z hrdla klakson z úst karburátor
Z mozku mraveniště Velké ploché
Z nervů asfaltky celého světa
— Mluvil k nám, k stovce neopatrných pěších
Jménem Autoklubu. Našel mne
Z pódia… „Mámu zabili! Nevíš?
V Květnu! Pomáhala barikádníkům. Jediná
Rána, která tam padla.“