Plzeň! Město svítá
Bosou nohou po kmenech
Mech černý v nitru kompresorů
O kovových mastných lesích
Kašlavě se rozšeptá
Už stá už stotisící paže
Rozrostla se o nástroj
V orlojní kaluži se míhá dělník
Dělník dělník
Ruce berou za táhla
Jen do věží klíč stále drží
Mlha mléko
Prodává se po ulicích v oroseném igelitu
Modročíslou koncentraci
Vytištěn má lid
Na vnitřní straně žil
To silné mléko mlha
Taje ze studených ker
Masívů zpřelámaných dlažeb
Všechno to chci vypít když se probouzím;
Dým přimísí se kvil a perné rytmy strojů
V obou stranách pevné továrenské zdi
Chrání je všechny
I mé smysly
Chaos převodů jenž přede pilíře
Zřím sálat v každé oživené hale
Svaté hale atomu;
Rucе berou rydlo
Rychle! psát jít obdivovat
Písty duše praskliny
A za srocеním netýkavek
Staroruské televize
Dvířka uhelného sklepa
Plného až po kraj
Vlašských ořechů
Na kladce otočí se slunce výš
Vynáší vyhraněné stíny
V rámy protistojných cihel
Vynáší je v podpaždí a přes Škodovy závory
A přes vrátnici s létem Páně
Shovívavě nestřeženou
Kořeněnou trojím prachem
V uniformě stařenou;
Rychle! než se z ohňů stanou svíce
Vonný vosk nás zaková
Do bílých loží otupění
Do pečetí hladkých slepých
Nerozlomíš!
Rychle! Práce!
Plzeň! Město svítá