[Verse]
Venku už svítá a já nemůžu spát
Má to svůj důvod, potřebuju do plic trochu čerstvýho vzduchu dát
Sluchátka beru jako samozřejmost, když jdu si projít tyhle místa
Místa, ze kterých dodnes husí kůži mám a otevírá se mi jizva
Děti z dobrých rodin, děti, co měly svoje zázemí
Jsme byly děti, co tu byly málo hodin, aby měly trochu svědomí
Hlavní nádraží, Brno, Janáčkovo divadlo, Perpetuum, Tabarin
Někdo si tak řešil pubertu a někdo se tak narodil
Podle toho, kolik toho je, se celé partě mění nálada
Na každým rohu návnada
Když někdo zkoušel skončit, stačilo mít trochu peněz, všechna víra shořela
Nekonečný příběh, ale žádná pohádka
Spíš pocit jako když Artax v močálu smutku padal do bahna
Poslední místo byla Kahla
Pohřebiště zmeškaných hovorů od rodičů
Stále jsem si to všechno neodpustil
Mohl jsem pár lidí zachránit
Teď potkávám matky kamarádů z téhle party
A vidím jim bolest v očích
Protože to, co maj doma, dávno neni jejich syn
Vzpomínám na vás všechny v dobrym a ve zlym
Po show spim na hotelu, není to tak real
Jako když jsme to dospávali v lavicích ve škole
A říkali nám, že chodíme po tenkým ledě
My na to, že po tom ledě skáčem a běžíme sprint
Kruhy pod očima zůstanou mi už asi furt
To, že nemůžu spát taky, bojim se nočních můr
A tohle byla jedna z nich
[Pre-Chorus]
Nebyl jsem dobrý syn, tak promiň mami
A stále jsem tvůj syn, tak promiň tati

[Chorus]
Pamatuju si to jako by to bylo teď
Když vzal jsem si to svinstvo naposled
Na tom záchodě nechal jsem taky svůj poslední tag
Už nikdy zpět, ne, už nikdy zpět
Pamatuju si to jako by to bylo teď
Když vzal jsem si to svinstvo naposled
Na tom záchodě nechal jsem taky svůj poslední tag
Už nikdy zpět, už nikdy zpět

[Outro]
Proto světlo k nebesům pro všechny, co to nezvládli
Světla k nebesům pro všechny, co tu už nejsou s námi
Proto světla k nebesům pro všechny, co to nezvládli
Světla k nebesům pro všechny, co tu už nejsou s námi
Pro všechny, co tu už nejsou s námi