[Verse 1]
Často se třesu v noci
Často mám pocit, že mě má on ve svý moci
Ale na plno neprocit
Kdo je on? (démon)
Kdo jsem já?
Já jsem Albert Hersch, píšu teďka tenhle verš
Jsem jenom veš, jsem odpad, jsem trash, šedivá myš
(Do ruky se teď ty zmrde řež)
Sbírám veteš nikdy nevíš co se hodí příště
Chata je můj chrám (les je moje hřiště)
Ona má klíče ode mě, ale netuší kdo a co já jsem (nikdo)
Smrt jí nesluší (Albert jí neruší, jen se kochá krásou těla)
Kéž by byla se mnou, kéž by to co já chci taky chtěla
(Haló?) Jednou bude moje, se mnou v chatě místo pokoje
Má tam připravenou díru, asi nepůjde svině bez boje
Ale né, nechci ublížit (proč?) samota mě tíží
Já se chci jenom s ní sblížit (né, se dostat do potíží)
Mně říká co mám dělat, já nechci se tak chovat
Ale než se před ním schovat (nejde věčně oponovat)
Mluví ke mě znova: "Vem si igelit a provaz."
Teďka prostě musím jít (kroužit nocí jako sova)
Já mohl bych se zabít, ale smrt mě děsí víc než tydle stavy
(chci najít ztracený mentální zdraví)
Dech se mi tají, když se podívám zas na ní
Protože se dívá i ona na mě a nebojí se to nabít
[Verse 2]
Konečně volno, zlovolná duše bloumá
Chci zkoumat utrpení, lidskou rasu čeká soumrak
Albert byl ňouma, Azazel život vzal mu
Měl z démona trauma, když přečet prokletý Talmud
Já zajmu, další duše, teď jsem ničím nerušen
Zruším všechen život, stáhnu z kůže suším ušeň
Už nemůžu dál pozorovat barvy růže
V tvý tváři krev se vaří, ne není to píčo úžeh
Tvůj démon, ne bůžek
To jsou rohy, žádnej růžek
Mý tesáky jsou nože a drápy mám místo nůžek
Silou vůle lámu kříže, modlení ti nepomůže
Zdravý, mladý muže dávám do smrtelnejch lůžek

[Verse 3]
Soužit se a sloužit
Souložit s ďáblem v louži krve, prstem kroužit
Kreslit pentagram a toužit, jste jako lidi v nouzi
Pozor už vám dali vale, Azazel je ďábel z pekel
Budiž nazýván tu králem, budiž pánu, jsem tvym pánem
Právě pracuju na plánu musím ovládnout člověka
Kterej otevře pekelnou bránu, najdu lůno a utrhnu hlavu vráně
Pak posednu Řezníka, kterej zrovna roste v mámě