Začalo to mou fantazií. Vizuální stránka, která mi začala vyskakovat v hlavě a zbystřila mou zvědavost

Nakreslila hvězdy okolo jizev. Kardigan, který pořád drží vůní proher za dvacet let. Válečné lodě, potápějící se do oceánu, dolů, dolů, dolů. Houpačka na stromě v lesích mého dětství. Tišené tóny slov "pojďme utéct" a to, že jsme to nikdy neudělali. Sluncem zalitý měsíc srpen, upitý jako lahev vína. Zrcadlová diskokoule točící se nad tanečním parketem. Láhev whisky. Držení rukou přes plast. Jediná nitka, která tě, ať už v dobrém nebo špatném, váže ke tvému osudu

Celkem brzy mi tyto obrázky v mé hlavě dostaly obličeje nebo jména a staly se z nich postavy. Zjistila jsem, že nepíšu nejеn vlastní příběhy, ale taky píšu příběhy z pohledu lidí, které jsеm nikdy nepotkala, lidí, které jsem znala nebo těch, které bych radši neznala. Muž v exilu jdoucí po záhybech země, která není jeho, přemýšlející, jak se to mohlo tak hrozně, hrozně pokazit. Hořký pozorovatel, který se objevil na pohřbu člověka, kterým začala jeho posedlost. Sedmnáctiletá osoba stojící na dvorku učící se, jak se omlouvat. Zamilované děti chodící sem a tam po zelené High Line. Můj dědeček, Dean, přistávající na Šalamounových ostrovech v roce 1942. Osamělá vdova plánující pomstu městu, které ji vyhnalo ze svých řad

Pohádka, ze které se stane folklor je ta, která se šířila přes šeptaná slova. Někdy se o ní dokonce zpívá. Hranice mezi fantazií a realitou se rozmažou a překážky mezi pravdou a fikcí se skoro nedají rozeznat. Ze spekulací se časem stanou fakta. Mýty, strašidelné příběhy a povídačky. Pohádky a říkanky. Klepy a legendy. Něčí tajemství jsou napsaná na nebi už navždy

V koutech mé představivosti se to všechno divoce rozběhlo a toto album je výsledek, sbírka písní a příběhů, které pluly jako prameny vědomí. Zvednutí pera byl můj způsob útěku do fantazie, historie a vzpomínek. Říkala jsem tyto příběhy se vší tou láskou, překvapením a úžasem, které si zaslouží

Teď je řada v jejich šíření na vás