Až se setmí, vím, co přijde
Stíny budou spát...
Po tváři mi půlnoc přejde
Tma si začne hrát...
Čekám víc než rok, až daj hvězdy znamení
Že se zítra snad moje oči promění
Duše ve mně utajená, tělo proklíná...

A tak stále víc a víc mám strach
Že ta malá holka, to nejsem já
Stejně číst si můžeš nápis po stěnách
Že i malá holka velký sny má

Jen tak časem zasažená se zdám
Dál a dál a dál – nic víc
Jen tak ve lži poražená se ptám
Proč víra v zázraky končí nad mraky
Jen tak časem zasažená se zdám
Dál a dál a dál – nic víc
Jen tak do vět položená se ptám
Proč mé sny právě jsou teď na kolenou

Až se setmí, vím, že přijde
A já budu spát...
Po tváři mi úsvit přejde
Budu se chtít bát
A tak já svou dlaň mlze nočních světů dám
Ať se touží vznášet třeba ke hvězdám...
Slova na rtech utajená, ráno proklíná
A tak stále víc a víc mám strach
Že ta malá holka, to nejsem já
Stejně číst si můžeš nápis po stěnách
Že i malá holka velký sny má

Jen tak časem zasažená se zdám
Dál a dál a dál – nic víc
Jen tak ve lži poražená se ptám
Proč víra v zázraky končí nad mraky
Jen tak časem zasažená se zdám
Dál a dál a dál – nic víc
Jen tak do vět položená se ptám
Proč mé sny právě jsou teď na kolenou

Jsem poklad na dně moří
Klid před bouří
Tvý oči ve mně shoří, dřív než je přimhouří
Jsem kouskem pekla v ráji
Zlý svědomí...
Jaká jsem zatají, to jen stíny ví a ty dávno spí

Jen tak ...