Osud dlouhý prsty má, nám karty rozdává
Ten, co včera spával v parku, dnes vše vyhrává
Říkám vám, kdo se náhod bál
Stojí v prázdnu opodál

Krok za krokem, pravá, levá – prázdný náměstí
Z dálky kdosi volá, že si šlapu po štěstí
Přísahám, že se nevzdávám
Stopy náhod poznávám

Jenom v těch náhodách zatím číst se dá
Někdo výš než já víc ví a zná
Za nosem stále jdou všichni náhodou
Svět se v nás jak se zdá, nevyzná

Že je život o náhodách to už dávno znám
Z plakátů jsi ožil, já tě v davu potkávám
Z mých snů vstal, vedle mě teď stál
Na něco se vyptával

Jenom v těch náhodách zatím číst se dá
Někdo výš než já víc ví a zná
Za nosem stále jdou všichni náhodou
Svět se v nás jak se zdá, nevyzná

Náhodou – stojím blízko tebe nedýchám…
Je záhadou, co ti mám jenom říct?
Náhodou – radši do desíti počítám…
Jen náhodou nic víc
Krok za krokem, pravá, levá – prázdný náměstí
Z dálky kdosi volá, že si šlapu po štěstí

Jenom v těch náhodách zatím číst se dá
Někdo výš než já víc ví a zná
Za nosem stále jdou všichni náhodou
Svět se v nás jak se zdá, nevyzná