Snad možná zítra já nebudu stejná
Už nechci být dál obyčejná
Jsou večery delší
Já dospělejší než ostatním může se zdát

Jsem kapkou v moři
Co hráze boří
A devátou vlnou se tváří

Proč jak zapadlej krám cítit se mám, když svítá....
Dnes už neotvírám, ve výškách si lítám
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řešíš rád
Padne noc – chci ve výškách se líbat

Den líně snídá, čas dál si běží
Já dnešnímu ránu nevěřím
Že pro pár kouzel, svět neprobouzel....
A tak v dešti mám sama stát

Proč jak zapadlej krám cítit se mám, když svítá....
Dnes už neotvírám, ve výškách si lítám
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řešíš rád
Padne noc – chci ve výškách se líbat
Stejný stín, stejný splín, stejný smích já v sobě mám
Nejsi tím, kdo mámin klín v téhle době nehledá

Už možná zítra já nebudu stejná
Snad možná zítra neobyčejná – chci se stát

Proč jak zapadlej krám cítit se mám ?
Dnes už neotvírám, neotvírám
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řešíš rád
Padne noc chci ve výškách se líbat
Když svítá....
Pády nespočítám, ve výškách si lítám
Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká....
Nejsem protiklad, co řešíš rád
Padne noc – chci ve výškách se líbat