[Intro]
Au revoir, femme fatale

[Verse]
Konce jsou na hovno, že ano, moje královno?
Občas po tolika letech už bylo záhodno
Celý to ve mně zanechalo takový to prázdno
Kdo mohl tušit, že se věci takhle vyvinou?
Bylas mi milenkou, parťákem i rodinou
Dlouho jsem nestál o jinou a najednou tu stojim sám s písničkou na rozloučenou
Kdykoli jsem vytáhl paty, byla jsi tou jedinou
Konečnou zastávkou, před cestou zpátky za ženou
Těžko by jsem ve vesmíru hledal větší díru
Ale jakmile jsi mě svejma chapadlama ovinula, cejtil jsem se jako Caligula
Když jsem do tebe vstoupil, večírek skončil nejdřív z ráníčka
Taky se v tobě nejednou sešla pěkná partička a často se i rozvinula nějaká aférka a tys ostatně odjakživa byla studnička
Všechny ty příběhy, kocoviny, průsery, můžu bejt vlastně rád, že tě konečně zavřeli
Díky ti za všechny ty svítání, fotbálky a vzpomínky, který už mi nikdo nečmajzne
Když tě ruka trochu majzne, následky často vypadaj zle
Ale my to zvládneme, neboj se
A neboj jo (klíďo), každopádně au revoir, ty můj oblíbenej pajzle

[Outro]
Jo, rest in peace, Ghetta Bar
Mýmu srdci scházíš, játrům už míň
Zdeni, dík